Malířka a ilustrátorka Kateřina Skořepová (*1967) vyrůstala v prostředí umělecké rodiny svého dědečka, spisovatele Bohumila Říhy.

Ústředním námětem jejích obrazů z počátku byli éteričtí andělé, kteří postupem času ztratili svá křídla a proměnili se v bytosti lidské. Pro autorčinu figurální malbu jsou typické velkoformátové obrazy. Jejich jednoduchý téměř prázdný prostor nechává plně vyznít postavu, která svou monumentalizací na sebe strhává pozornost. Vedle těchto děl tvoří podstatný okruh autorčiny tvorby obrazy s náměty rostlin, ptáků, krajin a zátiší, které byly dříve součástí figurálního obrazu a jež se postupně osamostatnily. Krajiny si ve svém ztvárnění ponechávají ještě něco z oné snovosti andělských výjevů a také rostliny odkazují k imaginativním zdrojům inspirace. Je tu však již zřejmý posun ke konkretizaci malovaného.

Je to barva, která je hlavním vypovídajícím protagonistou, podtrhuje a umocňuje intenzitu zážitku z díla a tlumočí autorčiny představy o světě a o lidském nitru. Barva a její nanášení v několika vrstvách vytváří hloubku a prosvítání jednotlivých lazur způsobuje dojem pohybu uvnitř obrazu samotného. Autorka nadále pracuje s principem variace, kdy rozpracovává jedno téma do různých výtvarných podob a poloh, jimiž zkoumá intenzitu výsledného psychologického účinku a sdělnost zvoleného zobrazení.

Obrazy Kateřiny Skořepové jsou laskavé a křehké. Čisté, nelomené barevné tóny vytváří náladu obrazu a halí výjevy aurou pohody. Její díla nás ubezpečují, že věčná touha člověka po harmonii, kráse a poezii stále existuje i v současném světě.

Pavla Tomšíková – kurátorka

 

Vždy mě fascinovala barevnost a jednoduchost symbolů, které Kateřina používá. Jak umí vystihnout jediný okamžik, který je klíčový a rozhodující a ten vtělit do barevnosti, jak vykouzlí zdánlivý pohyb, jak jemným náznakem vytvoří ohromující výsledek.

Ano, Kateřininy obrazy skutečně odrážejí, to co je v nás skryté. Rezonují s námi naprosto nenásilným, ale zato jedinečným způsobem. Odráží přesně to, co ve svém životě právě prožíváme, a vrací nám naše životy do vlastních rukou. Dojmy a pocity, které takto získáme, už rozhodně nezapomeneme a mohou nás posunout v našem životě dál.

Ptejte se proto u Kateřininých obrazů na své pocity, otevřete nejen oči, ale i své nitro, dejte jimi své duši křídla a budete odměněni. Zjistíte, že tyto obrazy léčí, nalaďují, hladí, podporují, postrkují, burcují a především otevírají cestu k sobě samým. A to si myslím, že je pravý rozměr uměleckého díla a zaslouží si naši pozornost.

Jana Tamchynová – spisovatelka